Požadavky na kvalitu oděvnických usní (Kožařství 12/2005)

Stále více platí, že výrobky z usně (hovorově kůže) nejsou jen luxusní záležitostí, ale stávají se běžnou součástí našeho životního stylu a to také  v odívání.  Oděvy z přírodní usně i kožešin jsou stále módní a pro svoje typické vlastnosti jako je měkkost, poddajnost, pevnost  a tvarovatelnost    pro člověka svým způsobem nenahraditelné. Snahy nahradit přírodní useň  více či méně zdařilými napodobeninami ze syntetických materiálů typu koženky jsou bez ohledu na cenovou úroveň málo úspěšné, neboť  tradice odívání „do kůže“ sahá až do samých počátků lidstva.

 V návaznosti na předchozí články uveřejněné v Kožařství na téma údržby oděvnických výrobků usní  (č. 11/96 a č. 1/99) považujeme vzhledem k rostoucímu počtu reklamací oděvů  za účelné  zmínit se o požadavcích na kvalitu oděvnických usní.

K výrobě oděvnických usní jsou v největší míře používány kůže ze skopovic (jehnětiny a ovčiny) a kozin, dále potom z teletin, hovězin, vepřovic,  hovězinových a vepřovicových štípenek. Usně mohou být  upraveny od lícové strany nánosem povrchové úpravy nebo broušením od líce jako nubuky    nebo od rubové strany jako velury. Typ povrchové úpravy  souvisí obvykle s účelovostí výrobku. Úpravy mohou být krycí pigmentové, které pouze částečně zachovávají přírodní kresbu líce, polotransparentní  a transparentní (také semianilinové a  anilinové), zachovávající a zdůrazňující přírodní kresbu líce.

 Usně z kozin vykazují rovnoměrnou a stabilní strukturu, mají pevnou lícovou vrstvu s typickou kresbou a jsou používány zejména na oděvy, které mají být pevné a mechanicky odolné. Usně ze skopovic  a  jehnětin mají obvykle velmi jemnou lícovou vrstvu s měkkou strukturou a měly by být používány na oděvy, kde nejsou předpoklady pro větší mechanické namáhání, jinak velmi často dochází k odírání a trhání usní.

Ostatní druhy oděvnických usní se zpracovávají jak v celé tloušťce, tak i ve štípenkách a jejich mechanické vlastnosti  silně závisí   na způsobu koželužského zpracování, zejména v mokrých procesech až po předúpravu. Zvláštní důraz na strukturální pevnost   a odolnost vůči oděru  musí být věnována speciálním oděvním usním pro motocyklové kombinézy  a jiné ochranné oděvy.

Fyzikální a mechanické vlastnosti usně souvisí do značné míry s její strukturou a orientací svazků kožních vláken, vzájemnou pohyblivostí kožních vláken a mezivlákennými prostorami. Jiné deformační vlastnosti má useň ve směru podélném t.j. paralelním se směrem hřbetní čáry zvířete a ve směru kolmém k hřbetní čáře, kde je obvykle větší poddajnost usně, než-li ve směru podélném. Rozdíly v tuhosti jsou také v ploše usně – v oblasti vazů je useň obvykle tužší, než ve slabinách a břichu zvířete. Tyto tzv. topografické vlastnosti usně by měly být vzaty v úvahu při manipulaci dílců oděvnických výrobků. pravé a levé dílce by měly být stříhány zrcadlově.

Pro standardní oděvnické usně určené  na  výrobky pro vycházkové použití (vyjma kožešin) platí nová mezinárodní norma převzatá  i do našeho systému norem jako ČSN EN ISO 14931:2005.  Tuto normu lze považovat za dokument, ve kterém je definována tzv. obvyklá jakost,  ke které se potom vztahují veškerá porovnání, například v případech řešených reklamací oděvů z usní nebo v rámci nakupování a prodeje usní. Normy mají v současnosti  informativní charakter, avšak v případě  sporů, kde není   kvalita smluvně definována, jsou  považovány za rozhodující.

Tato nová norma nahradila  stávající ČSN 79 2373: 1982 Oděvnické chromité usně z hovězin, vepřovic a štípenek, která je navržena ke zrušení.  Vlastnosti a požadavky deklarované starou normou  již neodpovídají současné úrovni technologií, zejména co se týká požadavků na vlastnosti povrchové úpravy. Stále více jsou spotřebiteli žádány povrchové úpravy s módními dvoubarevnými efekty typu „voskových a krystalových“ úprav. Tyto usně jsou méně barevně stálé  s nižší adhezí (přilnavostí) povrchové úpravy  k líci  narozdíl od krycích pigmentových úprav používaných ve větří míře v minulých  desetiletích. Dřívější technologie výroby usní byly postaveny na  chemikáliích, barvivech a pomocných přípravcích, které jsou v současnosti již z důvodů ekologických a hygienických zakázány (např. použití rozpouštědlových barviv a laků, barviva na bázi  šestimocného chromu,  fixace úpravy formaldehydem apod.).

 Z výše uvedených důvodů je nutné akceptovat relativně nižší požadovanou úroveň vlastností povrchové úpravy daných novou mezinárodní normou  než tomu bylo doposud. Zároveň je nová norma koncipována tak, aby platila pro oděvnické usně obecně, tedy včetně kozin, skopovic a případně jiných druhů usně. Podmínkou však je, aby tloušťka povrchové úpravy nepřesáhla 0,15 mm, což je u standardních oděvnických usní splnitelný požadavek.

Požadované vlastnosti usní jsou v následujících tabulkách.

 Tabulka 1 – Základní vlastnosti,  požadované hodnoty a metody pro oděvnické usně

*) Kromě  normou stanovených vlastností se v odborné literatuře (Herausgegeben von Hans Herfeld, Díl 10 , Joachim Lange) doporučuje  zjišťovat i dobu vsáknutí kapky. Tato doba nesmí být u usní s anilinovou úpravou a usní bez úpravy nižší než 5 minut, u usní s pigmentovou úpravou musí být doba vsáknutí min. 10 minut.

Tabulka 3:   Základní kriteria pro hygienickou nezávadnost usní

Poznámka: Uvedené limitní hodnoty byly převzaty z Metodického doporučení Státního zdravotního ústavu  č. 1/2000 (AHEM) a Kritérií pro zdravotní nezávadnost platných v SRN (SG-kriteria).

Obsah volných,  zdraví škodlivých látek v usni,  je možno laboratorně kontrolovat a vyvarovat se tak případu, kdy useň použitá pro oděv  způsobí např. alergikům kožní nebo jiné problémy (rozšířené hygienické požadavky viz Vyhláška č. 84/2001 Sb. Ministerstva zdravotnictví ČR, Vyhláška  platí pro výrobky určené pro děti do věku 3 let) .

K problematice ošetřování oděvů:

Uživatel hotového výrobku musí být informován o způsobu užívání a ošetřování výrobku, případně odkázán na službu specializované čistírny.

Vzhledem k tomu, že se stále více prosazuje trend  čistit nošené oděvy po každé sezóně, jsou i oděvy z usně čištěny  častěji, než je pro useň únosné. Jedná se totiž o extrémní zásah do struktury usně. Při chemickém čištění dochází k vyextrahování tukovacích a plnicích přípravků, v důsledku čeho může dojít ke změně barevného odstínu, smrštění a ztvrdnutí usně, ztrátě elasticity. Této problematice  byly věnovány již zmíněné dřívější příspěvky v Kožařství (dostupné  také na www.azl.cz). Doplnit lze pouze to, že je možnost ověřit odolnost  usně vůči chemickému čištění exaktní metodou v akreditované  laboratoři AZL Otrokovice s.r.o. a na základě výsledků zkoušek podle EN ISO 11643  a  Zkušebního postupu FZ-U-2/15 (určování symbolů pro ošetřování) doporučit způsob ošetřování daného druhu usně nebo oděvu. Existence různých druhů oděvnických usní s různým obsahem extrahovatelných látek značně komplikuje možnost jednotného označování kožených oděvů symboly stejně jako je tomu u textilií. U oděvů z usní je třeba postupovat individuálně s ohledem na daný typ usně a povrchové úpravy, neboť při nevhodném způsobu ošetření, ať už jde o  domácí čištění  nebo ve specializované čistírně může, dojít až k celkovému zničení oděvu (viz obrázek).

Závěrem je třeba zdůraznit tu skutečnost, že v případě oděvnických usní se jedná o přírodní materiál a proto je třeba do jisté míry akceptovat jejich nestejnoměrnost v ploše i ve struktuře v závislosti na druhu suroviny, tvaru usně, kvality líce i rubu. Je však třeba ctít zásadu symetrie a dbát na to aby pravá a levá strana oděvu byla relativně stejná. Na předních dílech oděvu, zejména na fazóně, by měla být useň bez viditelného zvrásnění  a dalších defektů snižujících estetickou úroveň výrobku.          

Nejčastější vady kožených oděvů, které zjistí finální spotřebitel a které jsou hlavním důvodem k reklamaci oděvů z usně, jsou

-         snížená stálost povrchové úpravy usně při stírání, nestálobarevnost

-         slupování a oděr povrchové úpravy

-         snížená strukturální pevnost usně – praskliny a trhání

-         snížená odolnost vůči chemickému čištění.

Ke snížení počtu spotřebitelských reklamací je třeba důsledně kontrolovat kvalitu usně již na vstupu do konfekčních dílen. V mnoha případech reklamací se však jedná o oděvy dovezené, kde by měl být dovozce zvláště opatrný a kvalitu alespoň v základních parametrech kontrolovat na předem dodaných smluvních vzorkových oděvech. 

Ing. Miloslava Štachová
vedoucí zkušebny, soudní znalkyně v oboru kůže a kožešiny