 |
||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||
 |
 |
|
| K problematice usňových podešví - reakce na článek v č. 11-12/2004. Článek v minulém čísle vyjadřuje názor širší odborné veřejnosti na podešve z usní. V závěru se uvádí, že je třeba dbát na to, aby prodejce splnil informační povinnost a přímo nabádá k použití formulace " a) Prošlapání či prodření usňových podešví není vadou, nýbrž je to opotřebení, na které se právo na reklamaci nevztahuje..." Domnívám se, že je možné nárokovat u podešví z usní alespoň standardní kvalitu, která by zaručovala zákazníkovi použití obuvi v podmínkách pro které je určena t.j. např. u polobotkové obuvi pro vycházkové účely. U takové obuvi by mělo platit, že je možné ji použít i v počasí, které lze během během roku - od jara do podzimu - očekávat, nelze vyloučit např. to, že uživatel třeba i v luxusní celousňové obuvi zmokne, nebo bude nucen přejít po mokrém chodníku. V tomto případě by bylo jistě nemilé, kdyby měl rozmáčené podešve, po několikerém použití prakticky zničené, nehledě na vlhko uvnitř obuvi, které by v tomto případě po provlhnutí podešve následovalo. Přestože aktuální návrh normy na obuv ČSN 79 5600 z 10/2004 neuvádí zvláštní požadavky na usňové podešve (norma se týká podešví obecně), je třeba připomenout standardní vlastnosti spodkových usní určených k výrobě podešví nebo stélek. Tyto standardní vlastnosti spodkových usní jsou dány pořád platnou normou ČSN 79 2130 Spodkové tříslené usně z hovězin a dalšími normami na stélkové a rámové usně. Spodkové usně jsou vyráběny převážně z hovězin, činěny jsou kombinací přírodních rostlinných a syntetických třísliv, od lícové strany jsou upravovány převážně transparentními voskovými emulzemi, barevný odstín je závislý na způsobu činění a je obvykle přírodní hnědý daný tříslivy a to i v případě kombinovaného činění chrom - tříslo. Tloušťka spodkové usně na podešve se pohybuje v rozmezí 3,0 až 5,5 mm. Tloušťka usně stélkové je v rozmezí od 2,0 do 4,5 mm. Useň na podešev musí být na omak hutná, ohebná, s viditelnou lícovou kresbou. Štípenkové usně jsou užívány prakticky pouze pro výrobu stélek. tyto bývají někdy upravovány krycí povrchovou úpravou. Rozdíl mezi usní na podešev a usní na stélky je markantní i když vypadají v případě stejného způsobu činění na první pohled . Pokud se zaměříme na nasákavost vody, pak u podešvové usně je stanovena hodnota maximálně 40 % po 2 hodinách namočení celé usně ve vodě, požadavek na stélkové usně je minimálně 37 % za stejných podmínek (metoda statická podle Kubelky). Je logické, že u stélkových materiálů se na rozdíl od podešvových upřednostňuje vyšší savost z důvodu hygienických vlastností - lépe sají pot a vlhkost z vnitřku obuvi. V současné době se setkávám s případy, že pro podešev obuvi je použita useň s nižší tloušťkou než 3,0 mm. Useň je řídká a měkká, do podešve jsou obvykle vtlačeny kamínky a barva vlastní podešve je modrozelená, což je patrné po sešlapání povrchové apretury, která bývá většinou v odstínu vrchu. Tyto znaky na podešvi znamenají, že podešev obuvi byla vyrobena ze stélkové chromočiněné usně, nikoliv z klasické spodkové podešvové usně. Tyto případy bývají velmi časté u reklamací luxusní dámské obuvi, kde výrobce předpokládá použití pouze v interiéru. Jsem toho názoru, že pokud se tyto podešve prodřou prakticky do druhého dne ( a to není výjimečný případ !), pak se jedná o vadu obuvi. Vadou by mělo být i použití jiné usně na podešve než té, která je pro podešve určena t.j. usně, která splňuje požadavky na nasákavost vody, objemovou hmotnost, odolnost líce vůči ohybu a j. Při řešení reklamací je třeba odpovědně posoudit kvalitu usně na podešvi a nesnižovat tak pomyslnou laťku kvality jenom proto, že výrobci obuvi hřeší na všeobecně rozšířený názor, že usňové podešve nevydrží vyšší zátěž a je třeba podešev pokud možno ihned po zakoupení podrazit (čímž se samozřejmě kupující zbaví možnosti obuv reklamovat - třeba i pro vadu nesouvisející s podražením podešve). Je možné, že speciální přípravky pro ošetřování usňových podešví mohou výrazně prodloužit jejich životnost. Bylo by však rozumné, aby se tyto přípravky používaly na udržování standardní usňové podešve po celou dobu její životnosti, nikoliv aby byly používány jako náplast na nekvalitní podešve nebo usně nevhodně použité pro výrobu podešve. Pokud jsou na obuv použity nestandardní spodkové materiály, pak platí informační povinnost prodávajícího s upozorněním, že obuv lze používat pouze v interiéru - nemůže se však vztahovat na usňové podešve obecně. Ing. Miloslava Štachová, soudní znalkyně a vedoucí akreditované zkušební laboratoře č. 1059 |